Slovíčka, slovíčka, slovíčka... Všichni víme, že pro komunikaci v cizím jazyce jsou důležitá, ale často s nimi pěkně bojujeme. A co teprve, když se naše děti učí jazyk, který my tak docela neovládáme? V tomto článku bychom vám rádi nabídli pár tipů, jak si se slovíčky poradit o něco lépe. Protože všichni přece víme, že gramatika je nám k ničemu, když nemáme dostatečnou slovní zásobu. Pojďme tedy na to!
Slovíčka se nejlépe učí zábavnou formou. Obzvlášť pro děti není dril příliš vhodný, protože, jak už jsme uvedli dříve, lépe se pamatuje to, co je nějakým způsobem atraktivní. Ostatně - moderní školství se snaží od drilového učení co nejvíce upouštět (i když jsou samozřejmě věci, které je nejlepší naučit se nazpaměť). Ale ve skutečnosti nejde o nic nového - už Komenský přece vědět, že škola má být hrou...
1. Představivost je důležitá - všimli jste si někdy, že nejhůř se učí slovíčka, pod kterými si nelze nic představit (jako jsou "ačkoliv", "navzdory" ap.)? Pomozte dětem vytvořit si nějaká spojení, díky nimž si slovíčko zapamatují lépe!
2. Kreslení je super! - zapojíte-li při učení ruce, ať už při kreslení nebo psaní, půjde učení ještě líp! Jistě si vzpomínáte, že když jste si ve škole napsali tahák, často jste si některé věci zapamatovali. To je proto, že co píšeme, to se nám lépe uloží do paměti. To stejné platí pro kreslení - což děti asi bude bavit víc. Ať si udělají plakát, takový jednoduchý obrázkový slovník!
3. Podpořte cizojazyčnost v okolí dítěte - pouštěje písničky či pohádky, pokud jazyk ovládáte, podpořte ho cizojazyčnými hrami (stačí pexeso či kvarteto), pojmenovávejte s ním věci, které vás obklopují...
4. Slovníčky - ve škole ne příliš oblíbené, ale když naučíte děti zapisovat si slovíčka, na která narazí, vytvoří si tím velice užitečný návyk. A vůbec slovíčka nemusí dlouhé hodiny memorovat - naučte je, že si je stačí každý den alespoň jednou přečíst - výsledek je mnohem lepší, než když se je učí jednorázově před prověrkou.
5. Kartičky - nutno říct, že jsou efektivnější než slovníčky - z jedné strany napíšete slovo v češtině, na druhou stranu v cizím jazyce. Můžete si připravit tři krabičky - do jedné dáte nová slovíčka, do druhé přesunete slovíčka, která už dítě zná, ale bude je chtít ještě připomenout, a do třetí můžete zařadit slovíčka, která už ovládá s jistotou a v nejbližší době už se k nim vracet nebude. Kartičky můžete použít i v dopravních prostředcích nebo v čekárně u lékaře a můžete je využít k různým hrám, které můžete hrát společně.
6. Kontext - je dobré učit (se) slovíčka v kontextu, především se to týká slov, která neoznačují věci či osoby (jiné slovní druhy než podstatná jména) a slova, která mají v češtině stejný význam (say x tell v angličtině = říct - "Tell me something." x "Say something to me.") Ovšem pozor - pomocné věty by měly být jednoduché a snadno zapamatovatelné!
7. Myšlenkové mapy - princip je jednoduchý: slova rozdělíte podle tématu. Zadáte třeba název "jídlo" a přiřadíte k němu všechna slova, která se jídla týkají. Slova si dítě může třídit třeba do sešitu, může je doprovodit obrázkem ap.
8. Pokud je to ve vašich silách, posilujte všechny řečové dovednosti - ať cizí jazyk poslouchá, ať v něm čte, píše, mluví. Pokud si ale sami nejste jisti, pak radši přenechte mluvení někomu, kdo jazyk ovládá, špatné jazykové vzorce se těžko přeučují. Ale na druhou stranu se můžete učit spolu s dítětem, když si třeba najdete na YouTube video, díky němuž můžete výslovnost daných slov naposlouchat.
9. Zjistěte, jaký učební styl vašemu dítěti vyhovuje - někomu se lépe učí to, co vidí (pomůže čtení a obrázkové slovníky), co slyší (pomáhají poslechová cvičení, pohádky, písničky ap.), co samo napíše či nakreslí, někomu pomáhá se při učení hýbat (a ukazovat si třeba rukama).
10. Jak poznáte, že už dítě slovíčko opravdu umí? Nespoléhejte na to, že vám ho jenom zopakuje. Samozřejmě by ho mělo správně vyslovit (starší i napsat a přečíst), ale rovněž ho správně použít v adekvátních situacích a správných tvarech.